Zdraví 27. října 2017

Posviťte si na modré světlo. Jaký má vliv na naši psychiku a biorytmus?

redakce 5 min 830 přečtení

Světlo ovlivňuje naše životy více, než si umíme představit. Je regulátorem našeho biorytmu, má vliv na naši aktivitu i psychiku. Jak náš organismus reaguje na modré světlo?

V předchozím článku spánkového seriálu jsme vám prozradili, jak správně na spánkovou hygienu (celý článek naleznete zde). Okrajově jsme se dotkli také modrého světla v souvislosti s večerním používáním digitálních zařízení. V tomto článku se právě modrému záření budeme věnovat detailněji.

Všeho moc škodí – kdy se modrého světla vyvarovat?

Důkazem toho, že světlo ovlivňuje naši náladu je fakt, že světelná terapie je velice rozšířenou metodou léčby depresí. I zde však platí nadčasové heslo, že všeho moc škodí. Příliš mnoho ultrafialového a modrofialového světla může dokonce lidské oko poškodit. Nepříjemnými projevy po nadměrném vystavení modrému záření jsou bolestivé záněty spojivek a rohovky, poškození čočky a sítnice. Všichni víme, že máme své oči chránit a to zejména, když jsme vystavení agresivnímu přímému slunečnému záření v oblastech blízko rovníku nebo ve vysokohorských polohách. Víme však, jaký vliv na naše zdraví má modré záření, které vydávají (nejen) digitální zařízení?


„Moderní světelné zdroje, jako jsou LED diody, xenonová světla, úsporné žárovky nebo i elektromagnetické záření z obrazovek, sice zlepšují a usnadňují náš život, ale mají vysoký podíl modrého světla. Toto světlo dosahující na sítnici pak může ovlivňovat také náš psychologický stav,“ říká primář Očního centra Praha MUDr. Radan Zugar a dodává: „Pokud budeme dodržovat rozumnou míru ve vystavování se tomuto světlu, není třeba se zbytečně obávat, neboť jednohodinový pobyt venku za běžně zataženého dne vystavuje naše oči modrému světlu až 30krát více než jednohodinová práce před obrazovkou. Pokud bychom se chtěli nějak cíleně chránit, je možné používat brýlové čočky s filtrem proti modrému světlu, které zároveň poskytují pohodlnější vidění.“

Digitální únava očí

Jsme doslova fixovaní na obrazovky, ať už mobilního telefonu, který neodložíme pomalu ani při návštěvě toalety nebo v práci, ke které dnes v mnoha oborech neodmyslitelně patří počítač.

Zdroj: shutterstock.com

„Tablety, chytré telefony a jiné digitální obrazovky nemění jen světelné spektrum, jemuž jsme vystaveni – mění i naše vizuální chování. Mnohem více času než kdysi tak trávíme pohledem na věci „na blízko“. Často je to proto, že jas pozadí je příliš nízký. Je to problém zvláště u dětí, u kterých pozorujeme zvyšující se podíl krátkozrakosti,“ uvádí MUDr. Radan Zugar.

Oči si při jednostranné aktivitě nemají možnost odpočinout, je tedy stěžejní dát jim občas „pauzu“. Stačí vždy po určitém intervalu, nebo když cítíme, že jsou naše oči unavené, zvednout pohled od obrazovky a zadívat se do dálky. Toto cvičení nezabere mnoho času, je však důležité pro schopnost oka rychle zaostřit na dálku. Pokud oko netrénujeme, tuto schopnost postupně ztrácí a vidění do dálky se výrazně zhoršuje. Při pohledu na digitální obrazovku navíc méně mrkáme, což má za důsledek nedostatečné zvlhčení rohovky slznou tekutinou. To vše může vést ke zhoršení zraku, v extrémních případech i k jeho trvalému poškození.

TIP lékaře: Dopřejte očím více přestávek s mnohem častějším pohledem do dálky a ujistěte se, že jsou oči vystaveny dostatku jasu a jsou adekvátně chráněny před nadměrným UV i modro-fialovým světlem.

Modré světlo – hlídací pes biorytmu

Konkrétně modré světlo ovlivňuje náš biorytmus i psychickou rovnováhu. „Světlo nám umožňuje nejenom vidět, ale má vliv i na to, jestli jsme vzhůru, na naše soustředění a jestli se cítíme odpočatí a zdraví. Vystavení se ostrému světlu, zejména modrému světlu, ovlivňuje naši hormonální rovnováhu. Tělesné hormony řídí, jak se člověk cítí, a regulují náš cyklus spánku a probuzení. Za denního světla je obsah modrého světla poměrně vysoký, zatímco večer dochází k jeho výraznému snížení,“ říká MUDr. Radan Zugar a dodává „Jakmile je venku jasno, tělo produkuje hormon serotonin – známý také jako jeden z „hormonů spokojenosti“ – a kortisol, stresový hormon. Díky oběma zmíněným hormonům se cítíme vzhůru a aktivní. Na druhou stranu melatonin, který naše tělo produkuje při nedostatku světla, je považován za spánkový hormon, díky němuž se cítíme unavení a za tmy tvrdě spíme.“


Pokud se však ve večerních hodinách věnujeme činnostem, které nejsou pro náš organismus v danou hodinu přirozené (jako například práce o půlnoci, závislost na seriálech, které sledujeme do noci apod.), může to mít negativní vliv na naše usínání i kvalitu spánku.

„Nedostatek přirozeného světla a nekvalitní osvětlení v kombinaci s modrým světlem televizních obrazovek a monitorů vyvolávají únavu, bolesti hlavy, oční problémy. Nedostatečné zatemnění zase zhoršuje kvalitu spánku a narušuje noční metabolismus,“ upozorňuje klinický psycholog Mgr. Petr Křenek.

Když navíc musíme vstávat v pět třicet do práce a podaří se nám zavřít počítač a následně po nekonečném počítání oveček usnout kolem třetí hodiny ráno, tělo si nestihne odpočinout a náš den nestojí za nic.

zdroj: shutterstock.com

Jak upozorňuje i MUDr. Jan Vojáček, spánek v přirozeném biorytmu je také důležitým prostředkem boje se stresem: „Ideální čas spánku je od 22 hodin, kdy nejvíce regenerují nadledvinky – tedy orgány, které jsou zodpovědné za tvorbu stresových hormonů a vůbec se významně podílejí na regulaci hormonálního systému. Dostatečný spánek v tuto dobu zvyšuje odolnost vůči stresu a snižuje jeho vliv na organismus.“ (celý článek naleznete zde).

Večerní embargo digitálních vymožeností však pomůže nejen klidnějšímu spánku a lepší regeneraci organismu, ale i vašim vztahům. Místo nošení si práce domů, projíždění facebookových profilů nebo chatování, budete mít příležitost být tady a teď s partnerem, nebo si přečíst zajímavou knihu.

Související